Meziřádková, řádková kultivace

Plečkování bylo před nástupem herbicidů neopomenutelnou pracovní operací při mechanické likvidaci plevelů v porostech kukuřice nebo cukrové řepy. S nástupem používání chemických přípravků postupně docházelo ke snížení využívání této pracovní operace. V současnosti se s plečkováním je možné setkat stále častěji, a to zejména i z pohledu na legislativu a změnu využívání chemických přípravků.

Plečkování opět trendem

Meziřádková kultivace je nejvíce využívána v porostech kukuřice, slunečnice nebo cukrové řepy, trendem se však stává i plečkování porostů řepky olejky a sóje. V brzké budoucnosti bude plečkování jako cesta mechanické likvidace plevelů doménou i v porostech obilovin, které budou pěstovány na širší meziřádkovou vzdálenost nebo dvouřádcích v systémech využívajících pásového zpracování půdy.

Meziřádkové kypřiče ROW-MASTER

Jaké výhody přináší plečkování?

Plečkování zlepšuje půdní fyzikální vlastnosti, příjem živin rostlinami a kondici porostu. V porostech kukuřice má značný vliv na nárust nadzemní biomasy. Meziřádkové kypření má odplevelovací účinek, což má za následek snížení potřeby využívání herbicidů, které jdou ruku v ruce s trendy ekologického zemědělství.

Meziřádkovým kypřením proti plevelné řepě

Odstranění plevelné řepy v porostech cukrové řepy nelze provést jinak než mechanickou likvidací pomocí plečky. Meziřádkové kypření má taktéž i půdoochranný efekt. Nakypřená vrstva půdy v meziřádku zabraňuje rychlému odtoku povrchové vody a snižuje riziko vodní a větrné eroze. Během plečkování lze cíleně aplikovat kapalné nebo pevné hnojivo, a tak opět zlepšit celkový stav porostu.

„MECHANICKÁ LIKVIDACE PLEVELŮ JE JEDNOU Z MOŽNOSTÍ, JAK UŠETŘIT NEMALÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ZA CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY.“

Meziřádkovým kypřením proti plevelné řepě

Snahou zemědělců bylo vždy při zpracování půdy vytvoření co nejlepších podmínek pro kvalitní založení a vyvážený růst rostlin. Mnohdy se tak můžeme setkat v praxi s kvalitně zpracovanou půdou s jemnou strukturou svrchní části půdy s minimem hrud a větších půdních částic. Stále u některých zemědělců převažuje tvrzení, že do jiné než takto zpracované a připravené půdy téměř „na prach“ se nedá porost založit.
Opak je však pravdou a s postupnou změnou agrotechniky a osevních postupů, legislativy v oblasti nakládání s přípravky na chemickou ochranu rostlin a tlakem na snižování rizika eroze půdy se ukázalo, že budoucím trendem bude takzvané půdoochranné neboli redukované zpracování půdy.

Pásové zpracování půdy (strip – till)

Pásové zpracování půdy nazývané taktéž jako strip – till technologie je založeno na přípravě úzkých pásů, do kterých je následně založen porost širokořádkových plodin. Nejčastěji se totiž tato technologie v současné době využívá pro přípravu půdy před setím kukuřice, slunečnice, cukrové řepy, řepky olejky nebo sóje. Je však velmi blízkou budoucností, kdy se začne tato technologie uplatňovat i při přípravě půdy před setím obilovin do dvouřádků nebo širokořádků.
Pásy se většinou zpracovávají na meziřádkovou vzdálenost 45/50 nebo 75/80 centimetrů, a to v podzimním období. Pro pásové zpracování půdy je možné využít řádkové kypřiče STRIP-MASTER EN s maximální pracovní hloubkou 35 cm nebo hloubkové řádkové kypřiče TERRASTRIP ZN s pracovní hloubkou až 55 centimetrů pro podzimní zpracování půdy.

Řádkové kypřiče

Jaké jsou přínosy technologie strip-till?

Přínosy pásového zpracování půdy spočívají v rychlejším prohřátí zpracovaných pásů sluncem, provzdušnění půdy, snížení eroze, lepším vsakováním vody do půdy ve srovnání s přímým setím a úsporou nákladů v podobě cílené aplikace zásobního hnojiva do zpracovaných pásů.
Pozitivní vliv na stav půdy má meziřadí, které vzniká mezi jednotlivými zpracovanými pásy. Nezpracované meziřadí totiž uchovává půdní vláhu a zabraňuje jejímu rychlému výparu, tento efekt je ještě vyšší v případě, jsou-li meziřádky pokryty vrstvou posklizňových zbytků nebo je-li porost zakládán do meziplodiny. Nezpracované pásy navíc fungují i jako bariéra proti rychlému rozvoji plevelných rostlin, protože vytváří konkurenční prostředí.

HLOUBKOVÉ ZPRACOVÁNÍ PŮDY BEZ AKTIVNÍHO MÍCHÁNÍ

Metoda TERRASTRIP je agro-technická metoda vyvinutá společností BEDNAR. Púda se zpracovává hlouběji než u standardní metody strip-till. Metoda TERRASTRIP ve srovnání s metodu strip-till vykazuje výrazně lepší výsledky zejména u kukuřice. Pásy jsou podryty na větší hloubky až na 55 cm. Kukuřice má tak stále velmi silný přísun spodní vláhy a to zejména v suchých oblastech. Velmi dobře se metoda TERRASTRIP osvědčila i u pěstování cukrové řepy.

BEDNAR TERRASTRIP