Centrum precizního zemědělství při ČZU se ve spolupráci s firmou BEDNAR FMT s.r.o. podílí na vyvíjení nové pěstební technologie vycházející z principů pásového zpracování půdy a pásového výsevu pomocných plodin. V rámci spolupráce se jedná nejen o vývoj nových komplexních pěstebních postupů, ale rovněž o vývoj nových technických řešení strojů.

Vývoj pěstebních technologií využívajících pozitivního vlivu tzv. biotických efektů se zásadním způsobem uplatňuje v pěstebních systémech plodin vysévaných do širších řádků a zejména však u kukuřice seté. Tyto pěstební postupy se zaměřují na maximální využití biotického působení pomocných plodin, či meziplodin, z hlediska značného množství faktorů:

• pozitivního vlivu kořenového systému na půdní strukturu a infiltraci vody do půdy
• zvýšení produkce nadzemní a podzemní biomasy na pozemku za účelem stabilizace bilance organické hmoty, zvýšení využití slunečního záření a zajištění zdroje živin pro půdní mikroorganismy a následně pro rostliny, včetně přijatelných forem živin
• vytvoření živého či mrtvého mulče na povrchu půdu je spojováno s eliminací eroze (větrná a vodní) a neproduktivního výparu
• při využití dynamicky rostoucích druhů vytvářejících konkurenční vegetační pokryv či silnou vrstvu mrtvého mulče lze zásadním způsobem snížit zaplevelení a potřebu herbicidů
• mezi biotické efekty jednoznačně patří fytosanitární působení za účelem snížení škodlivých organismů v rámci kořenového systému, či u nadzemní části porostů (jedná se o alelopatické, fumigační apod. mechanismy)
• pracuje se rovněž s druhovou variabilitou a kumulativními efekty spojenými se zakládáním vícekomponentních druhů (prokořenění jednotlivých vrstev půdy, vzájemná mechanická podpora druhů, odolnost porostů vůči stresům apod.)
• zásadním způsobem se pracuje i s barvou rostlinných zbytků ve vztahu k ohřevu půdy na základě snížení reflexe záření apod.

Využití pomocných plodin však může být spojeno i s negativním vlivem na hlavní plodinu, na kvalitu zpracování půdy, na zvýšení rizik zaplevelení semeny dozrálých pomocných plodin, včetně inhibičního působení (přímé a nepřímé) rostlinných zbytků na klíčení semen a vývoj hlavní plodiny.

Na základě výše uvedených skutečností jsou u širokořádkových plodin vyvíjeny systémy pásového výsevu pomocných plodin. Za pomocné plodiny lze považovat ty, které nějakým přímým a nepřímým účinkem pozitivně ovlivňují vývoj hlavní plodiny. Určitým způsobem se jedná o prostorové cílené pěstování meziplodin, nebo směsných plodin.

Princip technologie spočívá v cíleném vysetí pomocné plodiny do budoucího meziřádku hlavní plodiny. V osetém meziřádku mají tyto plodiny zajistit ochranu půdy před erozí, podpořit infiltraci vody do půdy během svého růstu a po ukončení vegetace na základě přítomnosti kořenového systému. Dále vytvořit hluboké prokořenění půdy, které je zárukou vnosu organické hmoty do půdy, a vytvořit tak dočasnou „živinovou konzervu“. Nadzemní biomasa omezuje, na základě přímé konkurence, rozvoj plevelů a po ukončení vegetace (vymrznutí, mechanické či chemické umrtvení) omezuje rozvoj plevelů mrtvý mulč. Mezi vhodné plodiny pro osev meziřádků lze zařadit hrachy, hořčice, ředkve, lničky apod. Dále se u těchto systémů předpokládá, že meziřádky nebudou před založením porostu kultivovány, aby nedošlo k přerušení kontinuity půdního profilu a porušení stavu povrchu půdy. Proto je zde využíváno rozdílných postupů pásového zpracování půdy v budoucím řádku plodiny (konvenční strip till, mělké pásové kypření apod.) a uplatňována je pásová předseťová příprava půdy. Cílem postupů je ponechání budoucího řádku pro hlavní plodinu bez vegetace, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění vývoje hlavní plodiny působením rozkladu rostlinných zbytků, špatné kvality zpracování v důsledku nevymrznutí či regenerace pomocné plodiny a ke snižování teploty půdy a pomalému osychání na jaře v důsledku přítomnosti mulče. Z hlediska vlivu na strukturu půdy a umrtvení porostů v meziřádku mrazem, eliminace potřeby aplikace herbicidu jsou preferovány podzimní pásové výsevy, ale technologie lze uplatnit i v jarním období.

Případné celoplošné ozelenění povrchu půdy je i zde možné. V tomto případě se pro ozelenění povrchu půdy budoucího řádku hlavní plodiny využívají druhy, jejichž kořenový systém netvoří silný kůlový kořen, vytvářejí dobře rozložitelnou nadzemní biomasu, především po odumření vykazující tmavou barvu apod. (například lze využít svazenku vratičolistou, čiroky a pohanku)

Z technického hlediska lze pásový výsev pomocných plodin provést dvěma postupy, které se liší použitím stroje pro výsev: