Hodnocení porostu řepky po přípravě TERRALANDEM a klasickým pluhem – 1. Díl

V červenci, konkrétně 12. 7. 2013, jsme u jihočeské Třeboně na pozemku společnosti ing. Jan Kačerovský K+K Břilice – Gigant, provedli hloubkové kypření pozemku dlátovým pluhem TERRALAND a to do hloubky 40-45 cm. Následná agrotechnika již byla standardní, tzn. předseťová příprava půdy a setí řepky. Na vedlejším pozemku proběhla klasická orba pluhem do hloubky 20-25 cm a opět následná předseťová příprava a setí řepky.

Hodnocení porostu – vizuální

Dne 25.11 2013 jsme provedli hodnocení porostu řepky olejky. Hodnocení proběhlo jak vizuální tak porovnání kořenů rostlin. Již na první pohled byl mezi pozemky znatelný rozdíl. Pozemek, který byl orán klasickým pluhem, má prořídlé souvratě, místy rostliny chybí úplně anebo jsou znatelně menší. Zatímco pozemek, který byl hluboko podryt dlátovým pluhem TERRALAND je krásně vyrovnaný a porost stejný až po okraj pole, souvratě na porostu vůbec nejde poznat.

Příprava pozemku dlátovým pluhem TERRALAND do hloubky 40-45 cm.

Pohled na souvrať pozemku zoraného klasickým pluhem.

Hodnocení porostu – kořeny rostlin

Další rozdíl v přípravě půdy je znát na kořenech rostlin. Jak je patrné na fotografiích, kořeny rostlin, které jsou z pozemku, který byl hloubkově prokypřen TERRALANDEM, jsou mnohem více rozvětvené a mají masivní kořenové vlášení a kořen působí masivním dojmem. Zatímco kořeny rostlin, které jsou z pozemku, kde bylo oráno klasický pluhem, mají kořenové vlášení malé a kořen působí celkově chudě.

Pohled na souvrať pozemku připraveného dlátovým pluhem Terraland.

Detail kořenů rostlin řepky z pozemku připraveného Terralandem.

TERRALAND klasický pluh poráží 1:0

Abychom mohli první výsledek správně zhodnotit, je třeba si připomenout následující z anatomie (botaniky) rostlin: Kořenový vlásek je jednobuněčná, tenkostěnná (pro snadný příjem živin) vychlípenina pokožky kořene (rhizodermis). Kořenovým vlášením není pokryt celý povrch všech kořenů rostliny. Nachází se v nejmladší části kořene, nedaleko za kořenovou špičkou. Délka, hustota a životnost kořenových vlásků má pro růst rostlin zásadní význam. Kořenový vlásek žije asi 10 až 20 dní, pak odumírá a je nahrazován novými vlásky. Soubor všech vlásků se jmenuje kořenové vlášení. V dobře provzdušněné půdě se tvorba kořenových vlásků posunuje blíže k vrcholu a v neprovzdušněné půdě se vlásky netvoří vůbec. To ukazuje na význam dobrého provzdušnění půdy pro růst kořenových vlásků, ale i celého kořenového systému rostlin, neboť snížený počet kořenových vlásků může snižovat schopnost rostliny přijímat živiny. Počet kořenových vlásků na 1 mm délky kolísá podle vlhkosti, provzdušnění půdy a druhu rostliny.  Kořenové vlášení má zásadní význam zejména u živin v půdě málo mobilních, např. sloučenin fosforu. Kořenové vlášení zvětšuje zevní povrch kořene, což vede ke zvýšenému vstřebávání vody a živin rostlinou. Kořenový vlásek z půdní vlhkosti získává osmoticky vodu. Pokožka kořene musí být dobře propustná pro vodu, v níž jsou rozpuštěné živiny. Kořenové vlásky zvětšují absorpční povrch kořene 10-15krát. Prokázána je i závislost tvorby kořenových vlásků na vlhkosti prostředí. Ve vlhkých půdách rostliny tvoří nižší počet kořenových vlásků. Z porovnání kořenů tedy jasně vyplývá, že díky TERRALANDU je půda řádně provzdušněná, bohatá na kyslík a není zamokřená a utužená. Znát to bylo i při zarývání rýče do půdy, při vytahávání rostlin – rýč šel do půdy jako „nůž do dortu“. Zatímco na pozemku zoraném klasickým pluhem, byla půda tvrdá, protože je neprovzdušněná a stále utužená. Kořen rostlin má přitom zásadní vliv na růst a tedy výnos. Porosty budeme dále sledovat a to zejména vývoj kořenové soustavy na jaře a budeme přinášet další reportáže.

Detail kořenů rostlin řepky z pozemku zoraného klasickým pluhem.

Porovnání rostlin z obou pozemků – vlevo zoráno pluhem a vpravo prokypřeno dlátovým pluhem Terraland.

Galerie