MATADOR MO v suché sezoně: co ukázaly porosty

V sezoně s dlouhodobým nedostatkem srážek se kvalita založení porostu nepozná pouze podle toho, jak rostliny vzcházejí. Rozhodující část práce se odehrává pod povrchem. Rostlina potřebuje co nejrychleji vytvořit kořenový systém schopný pronikat do hlubších vrstev půdy a využívat zásobu vody, která již není dostupná v rychle vysychající ornici.

Právě zde se ve sledovaných porostech ukázal význam secího stroje MATADOR MO. V podniku Agro Čejetice s.r.o. byl použit při zakládání tritikale, máku a krmné směsky hrachu s ovsem. Přestože šlo o rozdílné plodiny a půdní podmínky, společným prvkem bylo hlubší pásové kypření půdy přímo při setí.

V mimořádně suché sezoně byla tato pracovní operace podstatná. Radlice MATADORU vytvořily pod budoucím porostem nakypřenou zónu do hloubky 20 až 25 cm. Kořeny tak měly vytvořenou cestu směrem do hlubších částí půdního profilu, což mohlo rostlinám pomoci lépe reagovat na dlouhodobý deficit vláhy.

MATADOR MO byl ve sledovaném provozu nasazen u plodin s rozdílnou architekturou porostu i nároky na založení.

Jednotlivé výnosy samozřejmě nelze připsat pouze secímu stroji. Výsledek porostu vytváří průběh počasí, půdní podmínky, předplodina, odrůda, výživa i ochrana rostlin.

Z hlediska hodnocení MATADOR MO je důležitější jiná souvislost. V sezoně charakteristické dlouhodobým suchem vytvořil stroj při setí cíleně nakypřený půdní profil, ve kterém mohly kořeny snadněji pokračovat do větší hloubky.

Při dostatku pravidelných srážek může porost značnou část vody přijímat z horních vrstev půdy. Při dlouhotrvajícím suchu se situace mění. Povrchová část profilu postupně vysychá a význam hlubších vrstev roste.

Schopnost rostliny využít tuto vodu závisí mimo jiné na tom, zda do dané hloubky vůbec dokáže vytvořit dostatečně rozvinutý kořenový systém.

Problémem mohou být zhutněné vrstvy s vysokým mechanickým odporem. Kořen se jim musí přizpůsobovat, mění směr růstu nebo se koncentruje v menší části profilu. To omezuje objem půdy, který může rostlina využít pro získávání vody a živin.

MATADOR MO pracoval ve sledovaných porostech s kypřicími radlicemi v rozteči 37,5 cm. U tritikale pronikaly do 25 cm, u máku a krmné směsky do 20 cm.

Nejde tedy pouze o vytvoření seťového lůžka. Kypřicí část zasahuje výrazně hlouběji a vytváří pod porostem zónu s nižším mechanickým odporem.

Právě tento efekt byl během suché sezony agronomicky významný.

Princip práce MATADORu je založený na cíleném zpracování půdy v pásech. Radlice neprovádějí intenzivní hluboké zpracování rovnoměrně po celé ploše. Vytvářejí prokořenitelnou zónu v místech, kde ji následně využívá založený porost.

Výsledkem je vertikálně nakypřený pás, ve kterém má kořen menší mechanickou překážku při růstu směrem dolů.

V suchých podmínkách má tento princip velmi praktický význam. Jakmile se vyčerpá voda z horní vrstvy půdy, rostlina s rozvinutějším kořenovým systémem může využívat větší objem profilu.

Nelze tvrdit, že samotné kypření automaticky zajistí vyšší výnos. O výsledku rozhoduje také skutečná zásoba vody v hlubších vrstvách, půdní struktura, intenzita sucha a charakter konkrétní plodiny.

MATADOR však může odstranit jednu z bariér, která rostlině brání tuto hlubší zásobu využít.

A právě to je při dlouhodobém suchu významná výhoda.

Jednou ze sledovaných plodin bylo tritikale. Předplodinou byla řepka a půda byla hodnocena jako středně těžká.

Po podmítce do 8 cm a následném hlubším zpracování proběhlo 29. září 2025 setí MATADOREM. Kypřicí radlice pracovaly do hloubky 25 cm, tedy nejhlouběji ze všech tří sledovaných variant.

Secí botky byly nastaveny na rozteč 12,5 cm a výsevek činil 230 kg/ha.

Právě 25cm pracovní hloubka je z pohledu suchého průběhu sezony zajímavá. Pás vytvořený radlicí poskytl kořenům relativně hlubokou nakypřenou zónu, ve které se mohly rozvíjet směrem dolů.

Současně MATADOR při setí aplikoval směs NPK 15-15-15 a Wigor v dávce 100 + 40 kg/ha. Hnojivo bylo uloženo přibližně do hloubky 10 cm.

To vytváří další agronomicky zajímavou kombinaci. Kořen nejen dostává prostor pro hlubší růst, ale živiny jsou uloženy pod osivo a kořeny k němu musejí nakypřenou vrstvou pronikat.

V suchém období je to důležité, protože povrchová vrstva půdy může rychle ztrácet vlhkost. S ní klesá také možnost efektivního příjmu živin z této vrstvy.

Tritikale nakonec dosáhlo výnosu 7,08 t/ha.

Další ze zkoumaných plodin byl mák. Předplodinou byla pšenice a setí proběhlo 18. března 2026.

MATADOR pracoval s kypřicími radlicemi v hloubce 20 cm. Rozteč dlát zůstala 37,5 cm, zatímco u secích botek bylo použito střídání vzdáleností 12,5 a 25 cm.

Výsevek činil 2,1 kg/ha.

Podstatnější než samotná dávka osiva je v tomto případě práce půdozpracující části stroje. Mák patří mezi plodiny citlivé na průběh vláhových podmínek během vegetace. V sezoně poznamenané dlouhodobým suchem proto získává na významu stav půdního profilu pod založeným porostem.

Radlice secího stroje MATADOR vytvořily do hloubky 20 cm nakypřenou zónu, která mohla usnadnit pokračování kořenů z povrchové vrstvy směrem do hlubší části půdy.

Současně bylo aplikováno 100 kg/ha hnojiva Fertistart Eurofertil do hloubky přibližně 10 cm.

Při vysychání povrchu půdy je lokalizace živin do hlubší vrstvy zajímavá i z hlediska jejich dostupnosti. Živina sama o sobě nestačí. Rostlina ji musí přijímat prostřednictvím aktivního kořenového systému v půdě s dostatečnou vlhkostí.

Výsledný výnos máku činil 0,70 t/ha.

Krmná směska představovala z pohledu práce stroje další odlišnou situaci.

Na 9,25 ha byla 27. března 2026 vyseta směs hrachu a ovsa. Výsevek činil 220 kg/ha hrachu a 70 kg/ha ovsa.

Podstatným rozdílem proti předchozím variantám byla těžká půda. Hnojivo se zde neukládalo do půdního profilu jelikož přes terčíky na radlicích se vyséval oves téměř na povrch půdy.

Právě na takovém stanovišti má kvalita práce kypřicí části zásadní význam. S rostoucí objemovou hmotností a mechanickým odporem půdy se zvyšuje odpor, který musí překonávat nejen pracovní orgán stroje, ale později také kořen rostliny.

MATADOR zde pracoval do hloubky 20 cm.

Kypřicí radlice tak nevytvářely pouze prostor pro samotné uložení osiva. Jejich úkolem bylo vytvořit v těžké půdě vertikální zónu, kterou může kořenový systém následně využívat.

V kombinaci s dlouhodobým suchem je tento efekt důležitý. Těžká půda může obsahovat zásobu vody, ale pokud je kořenový systém omezen mechanickou bariérou a koncentruje se pouze v horní části profilu, rostlina tuto zásobu nedokáže plně využít.

Směska dosáhla výsledku 9 t/ha zelené hmoty.

MATADOR při tomto přejezdu hnojivo neaplikoval. NPK 15-15-15 bylo použito samostatně před setím.

Zkušenosti ze sledovaných pozemků zároveň ukazují, proč není vhodné posuzovat MATADOR pouze podle jeho maximální možné pracovní hloubky.

Ve skutečném provozu se pracovalo v hloubce 20 nebo 25 cm podle plodiny a podmínek.

To je agronomicky správný přístup.

Cílem není pracovat co nejhlouběji za každou cenu. Radlice má odstranit nebo narušit vrstvu, která omezuje vývoj kořenového systému, a vytvořit dostatečný prostor pro kořeny. Každý centimetr zpracování navíc současně zvyšuje tahovou potřebu a energetickou náročnost.

Hloubka proto musí odpovídat skutečnému stavu půdního profilu.

V suché sezoně se výhoda správně provedeného kypření následně může projevit výrazněji než v roce s pravidelnými srážkami. Dokud je voda dostupná v povrchové vrstvě, rozdíly v hloubce prokořenění nemusí být tak patrné. Při déletrvajícím deficitu vody se však schopnost kořenů pokračovat směrem dolů stává jedním z důležitých předpokladů stability porostu.

Při hodnocení secích strojů se často sleduje především rovnoměrnost výsevu, hloubka osiva nebo kvalita vzcházení. U MATADOR MO by takové hodnocení zachycovalo pouze část práce stroje.

Kypřicí radlice pracující do 20 až 25 cm ovlivňují prostředí, ve kterém se rostlina bude vyvíjet dlouho po vzejití.

To je klíčový rozdíl.

Secí botka rozhoduje o počátečním uložení osiva. Kypřicí část MATADORU současně připravuje prostor pro budoucí kořenový systém.

V sezoně s dlouhými obdobími bez významnějších srážek se ukázalo, proč je právě tato část technologie agronomicky důležitá.

U tritikale a máku bylo během setí využito také podpovrchové uložení hnojiva do hloubky kolem 10 cm.

V podmínkách sucha jde o zajímavý doplněk celého systému.

Při plošné aplikaci na povrch může být část živin v období bez srážek lokalizována v suché vrstvě půdy. Jejich reálná dostupnost pro rostlinu je pak omezená nedostatkem vody.

Uložení hnojiva pod povrch přibližuje živiny k aktivní části kořenového systému a umisťuje je do stabilnějšího půdního prostředí.

Efekt samozřejmě závisí na typu hnojiva, půdních vlastnostech, vlhkosti a následném vývoji kořenů. Ve spojení s nakypřenou kořenovou zónou však vzniká logický systém: radlice vytváří prostor pro kořen a živiny jsou ukládány do profilu, který má kořen následně využívat.

Výsledky tří porostů umožňují pojmenovat několik praktických poznatků.

Nejdůležitější byla práce pod povrchem. MATADOR vytvořil kypřicími radlicemi do 20 až 25 cm hlubokou zónu vhodnou pro další rozvoj kořenů.

Pásové kypření získalo v suchu větší význam. Jak horní vrstvy půdy vysychaly, hlubší kořenový systém mohl rostlinám umožnit využívat vodu z větší části půdního profilu.

Pracovní hloubku bylo možné přizpůsobit podmínkám. Tritikale bylo kypřeno do 25 cm, zatímco u máku a krmné směsky bylo zvoleno 20 cm.

Stroj pracoval také na těžké půdě. Právě zde může mít snížení mechanického odporu v kořenové zóně výrazný význam pro vertikální růst kořenů.

MATADOR umožnil kombinovat kypření s cíleným uložením hnojiva. U tritikale a máku byla výživa ukládána přibližně do 10 cm půdního profilu.

Rozdílné plodiny bylo možné založit různým způsobem. Stroj pracoval s klasickou roztečí 12,5 cm i s odlišnou organizací secích řádků podle konkrétního porostu.

Sledované porosty tritikale, máku a krmné směsky prošly sezonou s výrazným a dlouhodobým nedostatkem vláhy. Právě takové podmínky prověřují nejen kvalitu výsevu, ale také způsob přípravy půdního profilu.

MATADOR MO při založení porostů vytvořil kypřicími radlicemi pásy do hloubky 20 až 25 cm. Tím snížil mechanický odpor půdy v budoucí kořenové zóně a vytvořil podmínky pro pronikání kořenů směrem k hlubším vrstvám.

To je v suchých podmínkách jeden z nejdůležitějších agronomických přínosů celé koncepce.

Porost, jehož kořeny zůstávají převážně v rychle vysychající povrchové vrstvě, má omezené možnosti reagovat na dlouhé období bez srážek. Rostlina schopná využívat větší hloubku půdního profilu má k dispozici širší prostor pro hledání vody a živin.

Práce MATADOR MO proto nekončí okamžikem, kdy osivo opustí secí botku. Zásadní část jeho agronomického efektu spočívá v tom, jaké prostředí připraví pro kořenový systém na následující měsíce vegetace.

JOY OF FARMING
[email protected]
BEDNAR FMT s.r.o.