STRIEGEL-PRO PE 12000 v praxi

To, že by po sklizni měla následovat mělká podmítka, která zamíchá výdrol s posklizňovými zbytky a hlavně přeruší půdní kapilaritu, není žádná nová informace. Hovoříme-li o mělké podmítce hloubky řádově 5–8 cm, tak tím, že přerušíme půdní kapilaritu, nedojde k tak velkému vysychání půdy. Proto by podmítka měla být provedena skutečně na co nejmělčí hloubku. Otázkou je, jak jsme na tom s kvalitou zapravení posklizňových zbytků? Pokud chceme zachovat mělkou podmítku na zmiňovanou hloubku a sláma je nerovnoměrně rozdrcena, posklizňové zbytky nebudou rovnoměrně zapravené a dokonce jejich značná část může zůstat na povrchu. Abychom je lépe zapravili, jsme mnohdy nuceni zvolit mnohem hlubší podmítku. Pak ale nemůžeme hovořit o mělké podmítce, která by měla být zařazena mezi první agrotechnické zásahy ihned po sklizni.

Nerovnoměrně rozfoukaná sláma od drtiče sklízecí mlátičky ve spojení s obtížně vysečeným „ležákem“ – v tomto místě o mělké podmítce hovořit nelze.

Další příklad nerovnoměrného rozprostření posklizňových zbytků.

Jedním z řešení, jak lépe pracovat s posklizňovými zbytky, je využití polních bran STRIGEL-PRO. Tento stroj je primárně určen pro rovnoměrné rozprostření slámy bezprostředně po sklizni. V současné době je jeden z těchto strojů aktivně využíván na Vyškovsku v podniku Rostěnická a.s. Jde o STRIEGEL-PRO PE 12000 s pracovním záběrem 12 m, který je agregován s traktorem John Deere 9620RX. Na první pohled se může zdát, že agregace s tímto výkonným traktorem je „nesmysl“. Opak je ale pravdou. Souprava je nyní provozována v okolí Slavkova u Brna, kde je dosti kopcovitý terén. Optimální rychlost soupravy by se měla pohybovat kolem 15 km/hod v závislosti na podmínkách. Jsou však i podniky, kde se strojem jezdí dokonce i 20 km/hod. Při vyšší rychlosti totiž dojde k rovnoměrnému rozprostření posklizňových zbytků po poli. Stroj je vybaven přední coulterovou sekcí, která naruší stébla slámy zejména v místech, kde jsou špatně vysečené „ležáky“. Za těmito coultery je umístěno 6 řad prutů o průměru 16 mm. Úhel prutů je plynule nastavitelný z kabiny traktoru s tím, že poslední dvě řady prutů je možné ještě nezávisle nastavit mechanicky. Díky tomuto nastavení si můžeme nejen regulovat sklon prutů a usměrňovat tak tok posklizňových zbytků, ale současně regulujeme tím i „agresivitu“ prutů, respektive jejich schopnost se zaříznout do půdy. Jednotlivé pruty se „zaříznou“ do hloubky cca 2–3 cm. Vlivem vibrací prutů, ke kterým dochází při jízdě, je půda v této hloubce prokypřena a výdrol se tak zamíchá do půdy. Průměrná spotřeba u této soupravy se pohybuje do 3 l/ha.

Přední coulterová sekce, coultery jsou umístěné na pružné slupici, ložiska jsou bezúdržbová.

Variantou coulterové sekce může být přední řezací válec „Trash Cutter“ – využití tohoto válce je především při práci na strništi po sklizni řepky olejky případně slunečnice. Válec „nařeže“ houževnaté stonky na cca 5 cm kusy.

Pět řad prutů, které jsou hydraulicky nastavitelné z kabiny traktoru.

Polní brány v kopcovitém terénu u Milešovic rovnoměrně rozprostírají posklizňové zbytky ozimého ječmene po poli.

Jedním přejezdem tak rovnoměrně rozvláčíme posklizňové zbytky po poli a dokonce i „simulujeme“ mělkou podmítku, respektive vytváříme tím ideální podmínky pro vzejití výdrolu. Pak je již na rozhodnutí každého agronoma, jakou další pracovní operaci zvolí. Zda počká na vzejití výdrolu a pak provede kypření. Nebo zda provede skutečně mělkou podmítku na zmíněných 5–8 cm, protože si ji může dovolit díky rovnoměrnému rozprostření posklizňových zbytků.

Výsledek práce po jednom přejezdu v „ležáku“ – polehlá sláma je narušena coulterovou sekcí, a nerovnoměrně navrstvené posklizňové zbytky jsou rozprostřeny stejnoměrně.

Polní brány v kopcovitém terénu u Milešovic rovnoměrně rozprostírají posklizňové zbytky ozimého ječmene po poli.

Galerie