Nejlepším důkazem jsou výsledky v praxi

Není pochyb o tom, že rok 2024 patřil v Jižní Austrálii k nejnáročnějším sezónám za poslední desetiletí. Jak uvádí Scott Hutchings, senior agronom společnosti Delta Ag, letošní rok se bezpochyby zapíše do historie.

„Za posledních dvacet měsíců jsme zaznamenali nejsušší období od začátku měření v roce 1900,“ vysvětluje Scott.

„Většina srážek během posledních osmnácti měsíců pocházela pouze z několika letních přeháněk, zatímco zimní srážky byly výrazně pod dlouhodobým průměrem.“

Nedostatek vláhy znamenal, že mnoho zemědělců vstupovalo do nové sezóny s minimální zásobou půdní vlhkosti. Přestože v některých oblastech během listopadu a prosince zapršelo, podle Scotta to nestačilo k doplnění výrazného vláhového deficitu.

„Průměrné teploty byly nižší a suché půdy nedokázaly zadržovat dostatek vláhy. Výsledkem byl i zvýšený výskyt mrazů v celém regionu,“ dodává.

Kombinace dlouhodobého sucha, nedostatku zimních srážek, častých mrazů a následně velmi horkého léta vytvořila pro zemědělce mimořádně náročné podmínky.
Právě mrazy představovaly jednu z největších výzev.

„V letech, jako je tento, bývá výskyt mrazů výrazně vyšší. Suchá půda zvyšuje jejich intenzitu, zejména v níže položených oblastech,“ vysvětluje Scott.

Zatímco někteří zemědělci dokázali škody částečně zmírnit zavlažováním před příchodem mrazů, dlouhodobé řešení vidí Scott především ve zlepšování stavu půdy.

„V oblastech, kde proběhla meliorace půdy, jsme zaznamenali výrazné zmírnění dopadů mrazů. Lepší půdní struktura a vyšší schopnost zadržovat vláhu v půdním profilu se ukázaly jako klíčové faktory.“

Pro mnoho farmářů se investice do zdraví půdy stala jedním z hlavních nástrojů, jak zvládnout stále náročnější klimatické podmínky. Velkou popularitu si v regionu získává tzv. „Bednaření“ – označení, které místní farmáři používají pro melioraci písčitých půd pomocí technologií BEDNAR. Princip spočívá ve vynášení jílovitých vrstev z větší hloubky do orniční vrstvy, kde dochází k jejich promísení s písčitou půdou. Tato metoda výrazně zlepšuje schopnost půdy zadržovat vláhu a pozitivně se promítá do výnosů plodin, zejména v oblastech dlouhodobě trpících nedostatkem vody.

Craig Hyde hospodaří na výměře 34 000 akrů (přibližně 13 750 ha) poblíž Meribahu na hranicích Jižní Austrálie a státu Victoria. Stejně jako řada dalších farmářů vsadil i on na technologii BEDNAR, aby zvýšil odolnost a produkční potenciál svých půd.
Rodinná farma, kterou obhospodařuje již třetí generace, čelila stejným extrémním podmínkám, o nichž hovoří Scott Hutchings. Během vegetační sezóny spadlo pouhých 77 mm srážek, za celý rok pak přibližně 180 mm. Situaci navíc komplikovaly opakované mrazy.
Craig přesto zaznamenal mimořádně zajímavé výsledky na plochách, které předtím zpracoval pomocí technologií BEDNAR. Celkem šlo o přibližně 2 000 akrů (800 ha), převážně na písčitých vyvýšeninách.

„Minulý rok jsme upravili přibližně tisíc hektarů, zejména menší písčité kopce, u kterých jsme očekávali největší přínos,“ říká Craig.

Výsledky překonaly očekávání. Zatímco v předchozím roce dosahovaly výnosy na těžších jílovitých půdách pouze 0,7 až 1 t/ha, po úpravě půdy se situace výrazně změnila.

„Na kopcích jsme sklízeli 2 až 3 tuny na hektar. A i na rovinách, které by měly být přirozeně úrodnější, jsme dosahovali výnosů kolem 1,2 až 1,5 t/ha,“ popisuje Craig.

Jednu z největších výhod hloubkového kypření BEDNAR vidí Craig ve schopnosti půdy lépe hospodařit s vláhou, zejména během období sucha.

„Vynesením jílu z větší hloubky a jeho promícháním s vrchní vrstvou jsme výrazně zlepšili podmínky pro klíčení. I když následně přišlo sucho, porosty na upravených plochách vzcházely rychleji a byly podstatně silnější.“

Právě rychlý start podle něj rozhodl o výsledku celé sezóny.

„Plodiny, které vzešly včas, získaly významný náskok. Ve chvíli, kdy půdě začala docházet vláha, už měly dostatečně vyvinutý kořenový systém a dokázaly si s podmínkami poradit.“

Úspěch technologie BEDNAR byl natolik výrazný, že Craig plánuje její využití ve výrazně větším rozsahu.

„Byl to první rok, kdy jsme tento systém nasadili, a výsledky byly vynikající. Proto nyní plánujeme před dubnovým setím upravit dalších 5 000 akrů, tedy přibližně 2 000 hektarů.“

Pozitivní dopad se projevil také v omezení škod způsobených mrazem.

„Na plochách po hloubkovém kypření měly rostliny hlubší kořeny a lepší přístup k vláze. Nebyly tolik stresované a mráz je nepoškodil v takové míře jako porosty na neupravených pozemcích.“

Vzhledem k tomu, že sucho a mráz často působí společně, byla právě schopnost zadržet vláhu jedním z hlavních faktorů úspěchu.

„Díky technologii BEDNAR jsme hned po první sezóně získali navíc jednu až jednu a půl tuny z hektaru,“ shrnuje Craig.

Do budoucna plánuje v tomto přístupu pokračovat a zaměřit se na další utužené a dlouhodobě problematické pozemky.

„Rozdíl je obrovský a určitě chceme v tomto směru pokračovat,“ dodává.

Podobné zkušenosti potvrzuje i Scott Hutchings.

„V oblastech, kde byly využity technologie meliorace půdy, vidíme výrazné snížení škod způsobených mrazy a zároveň vyšší výnosy. Staly se důležitým nástrojem pro zlepšení zdraví a odolnosti půdy.“

V době, kdy se zemědělci v Jižní Austrálii musí stále více přizpůsobovat měnícím se klimatickým podmínkám, se technologie zaměřené na zlepšení půdní struktury ukazují jako jeden z klíčových nástrojů pro zachování dlouhodobé produktivity.

„Farmáři se učí s těmito náročnými podmínkami pracovat, místo aby proti nim bojovali. Zlepšení půdní struktury a schopnosti zadržovat vláhu je základem pro dosažení stabilních výsledků i v náročných sezónách,“ uzavírá Scott.

Příběh Craiga Hydea ukazuje, že investice do zdraví půdy může přinést významné výsledky již během první sezóny. Technologie BEDNAR tak pomáhají zemědělcům zvládat stále extrémnější podmínky a zároveň vytvářet předpoklady pro dlouhodobě udržitelné hospodaření. Jihoaustralští farmáři tak znovu potvrzují, že inovativní přístup k práci s půdou dokáže přinášet výsledky i v těch nejnáročnějších podmínkách.

JOY OF FARMING
[email protected]
BEDNAR FMT s.r.o.