Technologie mělkého pásového zpracování půdy mají zajistit:

• provedení předseťové pásové přípravy půdy na celoplošně zpracované půdě
• omezení přejezdů po pozemku a velký plošný výkon
• možnost kypření úzkého pásu pro plodiny seté do řádků 0,45 m a užší
• eliminace zhutnění půdy při předseťové přípravě koly pneumatik a kypřícími radlicemi
• kypření půdy v technologiích strip till – jaro
• využití pro pásový výsev meziplodin
• zpracování půdy v systémech pásového výsevu meziplodin či pomocných plodin
• univerzální využití strojů pro pásové zpracování půdy a plečkování
• omezení erozních procesů v důsledku zachování hrubší struktury půdy, či zachování rostlinných zbytků nebo živého mulče mezi kypřenými pásy
• aplikaci hnojiva do půdy při předseťové přípravě pod hloubku uložení osiva
• omezení přesušení horní vrstvy půdy v důsledku celoplošné přípravy půdy
• technologie umožňuje využití v systémech řízených přejezdů

Obr. 1a: Vzešlý porost cukrové řepy na plochách s konvenční předseťovou přípravou – foto Brant

Obr. 1b: Vzešlý porost cukrové řepy založený do pásové předseťové přípravy – foto Brant

---

Z výše uvedených důvodů byl na jaře roku 2018 ověřován systém pásové předseťové přípravy půdy pro cukrovou řepu na lokalitě Budihostice (farma Josefa Bílka). Předseťová příprava byla provedena pomocí modifikované plečky firmy Bednar do hrubé brázdy. Druhý den byl proveden výsev cukrové řepy. Cílem pokusů bylo ověřit vzcházivost rostlin a vývoj kořenového systému na počátku vývoje. Obrázek 1 dokumentuje stav porostů na pokusných plochách. Kontrolní variantou byla konvenční předseťová příprava. Obrázek 2 znázorňuje vývoj kořenového systému rostlin cukrové řepy. Na konvenční variantě docházelo v místech kolejových stop k ohýbání kořene rostlin v důsledku utužení půdy.

Obr. 2a: Rostliny cukrové řepy na konvenční variantě mimo kolejových stop – foto Brant

Obr. 2b: Rostliny cukrové řepy v místech kolejových stop – foto Brant

---

Obr. 2c: Rostliny cukrové řepy v nakypřených pásech – foto Brant

Na lokalitě Habry (pozemky ZOD Habry) byl systém pásové přípravy půdy provedený do hrubé brázdy proveden před výsevem kukuřice seté (Obr. 3). V rámci testování byly ověřovány rozdílné pracovní nástroje a jejich vliv na profil a dno seťového lože (Obr. 4). Šířka kypřeného pásu se pohybovala v rozmezí 0,2 až 0,28 m. Cílem pokusů bylo zajistit nejen vhodné podmínky pro vývoj kukuřice seté ve zpracovaném pásu, ale i hrubší strukturu půdy na povrchu pozemku z důvodu omezení tvorby půdního škraloupu a snížení rizik vodní, ale na dané lokalitě i větrné eroze. Setí následovalo v den provedení pásového kypření a bylo provedeno secím strojem KUHN Maxima 2. Obrázek 5 dokumentuje stav povrchu pozemku po zasetí do nakypřených pásů a na ploše založené konvenčním způsobem.

Přesné umístění farmy Josefa Bílka a ZOD Habry

Obr. 3: Pásová předseťová příprava půdy pro výsev kukuřice seté modifikovanou plečkou firmy Bednar (foto Brant)

---

Obr. 4a: Vliv rozdílných kypřících nástrojů na profil kypřeného pásu (foto Brant)

Obr. 4b: Vliv rozdílných kypřících nástrojů na profil kypřeného pásu (foto Brant)

---

Obr. 5a: Stav povrchu půdy po založení porostů konvenční celoplošnou přípravou půdy a po zasetí do kypřených pásů (foto Brant)

Obr. 5b: Stav povrchu půdy po založení porostů konvenční celoplošnou přípravou půdy a po zasetí do kypřených pásů (foto Brant)

---

Práce vznikla v rámci projektu TAČR číslo TH03010409.

Zpracovali: Václav Brant  a Petr Zábranský

Centrum precizního zemědělství, ČZU v Praze